Od 1. ledna 2027 bude platit nová povinnost evidovat tržby. Seznamte se se základními pravidly a s novelami dalších daňových zákonů, která zákon o evidenci tržeb přináší!

Evidence tržeb od 1. ledna 2027 podle nového zákona

Podle zákona č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů začne platit povinnost evidovat tržby v tzv. EET 2.0 v lednu 2027. Bude se týkat všech podnikatelů, kteří splní podmínky pro evidenci, resp. plateb, ke kterým dojde při osobním kontaktu se zákazníkem nebo které budou uskutečněny v provozovně (hotovostní platby, platby kartou, prostřednictvím virtuálních aktiv, šekem či směnkou apod.). Kontaktní platbou však může být za stanovených podmínek také hotovostní platba uskutečněná mimo osobní kontakt či provozovnu. V následujícím textu uvádíme stručný přehled k danému tématu.

Kontaktní platba

Pro posouzení, zda jde o kontaktní platbu, budou rozhodující dva znaky, přičemž stačí naplnění jednoho z nich:

- při úhradě dochází k osobní interakci,

- nebo je transakce uskutečněna v provozovně.

U plateb v provozovně ale musí existovat souvislost mezi objednáním či převzetím zboží nebo služby a platbou. Pokud například zákazník učiní objednávku přes e-shop pomocí svého mobilního telefonu a současně vydá příkaz k její úhradě, bude skutečnost, že se v té chvíli nachází v nějaké provozovně, relevantní pouze tehdy, pokud takto objednané zboží nebo službu v této provozovně v daném čase, kdy se v provozovně nachází, převezme či zkonzumuje. Objednává-li zboží nebo službu, které s danou provozovnou nesouvisí, nepůjde o kontaktní platbu.

Online platby za objednávky v e-shopech z účtu na účet, při kterých nedojde k osobnímu kontaktu se zákazníkem ani k relevantní platbě v provozovně, evidenci podléhat nebudou. Evidence tržeb se nebude týkat ani běžných plateb faktur, a to i v případě, že zákazník fakturu zaplatí například přímo v provozovně, aniž by o tom prodávající v okamžiku platby věděl.

Okamžik evidence tržby

Tržbu bude nutné zaevidovat nejpozději v okamžiku jejího uskutečnění. Podnikatel odešle údaje o tržbě finanční správě datovou zprávou, která bude autentizována certifikátem pro evidenci tržeb.

Zákon však počítá i s technickými problémy, takže překročí-li podnikatelem nastavená mezní doba odezvy, bude možné data odeslat dodatečně. Musí tak učinit bezodkladně po odstranění problému, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby.

Výjimky z povinnosti evidovat tržby

Zákon stanovil široký seznam výjimek. Povinnost evidence se nebude týkat například některých tržeb státu a veřejných institucí, bank, pojišťoven, investičních společností či obchodníků s cennými papíry. Výjimky se týkají také některých specifických podnikatelských činností, např. některé tržby z osobní železniční přepravy, letecké dopravy, poštovních služeb, hazardních her nebo energetiky, tržby z provozování veřejných toalet a prodeje sladkovodních ryb v období od 18. do 24. prosince, pokud budou v dané provozovně v tomto období uskutečňovány pouze tyto tržby. Evidence se dále nebude vztahovat na osvobozené spropitné v restauracích, na tržby z prodejních automatů a za stanovených podmínek také na některá samoobslužná zařízení mimo provozovnu. Výjimku budou mít rovněž někteří nevidomí podnikatelé.

Evidované údaje předávané finanční správě

Do systému evidence se budou posílat zejména tyto údaje:

- identifikační číslo poplatníka,

- označení evidenční jednotky,

- označení pokladního zařízení,

- pořadové číslo tržby,

- datum a čas uskutečnění tržby,

- celková částka tržby,

- identifikace datové zprávy.

V některých případech se budou posílat údaje o platbách určených k následnému čerpání nebo zúčtování.

Zákon neobsahuje povinnost vydávat papírové a ni elektronické účtenky. Nebude ani povinné vyvěšovat informační oznámení o tom, že se v dané provozovně evidují tržby.

Povinnosti před zahájením evidence

Podnikatel, kterého se povinnost evidovat tržby týká, bude muset získat certifikát pro evidenci tržeb a nainstalovat jej do pokladního zařízení. Certifikáty bude možné získat prostřednictvím daňové informační schránky. Jejich počet se bude zpravidla odvíjet od počtu evidenčních jednotek, podnikatel ale bude moci jeden certifikát použít i pro více evidenčních jednotek.

Před získáním certifikátu bude podnikatel povinen prostřednictvím daňové informační schránky oznámit údaje o svých evidenčních jednotkách, pokud alespoň v jedné z nich uskutečňuje evidované tržby. Oznamovací povinnost se může týkat i jednotek, ve kterých podnikatel přijímá pouze neevidované tržby, pokud má současně jinou jednotku, kde evidované tržby uskutečňuje.

Evidenční jednotkou může být například:

- provozovna nebo její samostatná funkční část,

- internetová stránka, její část nebo aplikace umožňující přístup ke zboží či službám,

- dopravní prostředek, v jehož rámci jsou poskytovány zboží nebo služby,

- samotný poplatník, pokud podniká mimo výše uvedené jednotky.

O evidenční jednotce bude nutné zadat informace umožňující její identifikaci, její druh, převažující podnikatelskou činnost nebo informaci, zda se v ní uskutečňují evidované tržby. Pokud se některý z těchto údajů změní, bude nutné změnu oznámit. Oznámení musí podnikatel provést před první evidovanou tržbou po změně, nejpozději však do patnácti dnů od jejího vzniku.

Pro menší podnikatele, kteří nebudou mít vlastní řešení a nebudou chtít za software pro evidenci tržeb platit, bude k dispozici bezplatná aplikace.

Systém EET OFF

Vyloučení z povinnosti evidence tržeb je určeno některým osobám samostatně výdělečně činným v prvním pásmu paušální daně, za následujících podmínek:

- účast v prvním pásmu paušální daně,

- roční příjmy nejvýše 1 000 000 korun,

- placení měsíční paušální daně ve výši 1500 korun a povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Režim se během zdaňovacího období nebude měnit. Pokud podnikatel limit příjmů překročí, doplatí rozdíl do konce zdaňovacího období a povinnost evidovat tržby mu vznikne až od následujícího roku.

Tento systém ale pro většinu nejmenších podnikatelů nebude výhodný. Při nízkých příjmech se paušální daň obecně nevyplatí, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné, které tuto činnost mají jako vedlejší. Část z nich navíc ani do paušálního režimu vstoupit nemůže. Hranice výhodnosti vychází při 40% výdajovém paušálu zhruba na 643 000 korun příjmů ročně a při 60% paušálu na 950 000 korun. U 80% paušálu se paušální daň v této souvislosti nevyplatí vůbec.

Kontrola povinností a sankce

Kontroly budou založeny především na datové analytice. Finanční správa bude moci porovnávat podnikatele se subjekty, které podnikají ve stejném oboru a za obdobných podmínek. Pokud analytika odhalí významné odchylky, může následovat kontrola přímo u podnikatele. Finanční správa ale bude mít i nadále možnost provádět kontrolní nákupy, počítá se s nimi, ale až jako s reakcí na konkrétní podezření či zjištěné nesrovnalosti.

Maximální pokuta za porušení povinností podle zákona o evidenci tržeb bude činit až 500 000 Kč. Kromě sankcí podle zákona o evidenci tržeb se budou moci v určitých případech uplatnit také sankce podle daňového řádu.

Daňová úleva v prvním roce evidence

Základní výše slevy bude 5000 korun. Skutečná výše se ale bude odvíjet od základu daně a uplatněné základní slevě na poplatníka. Slevu bude možné využít pouze jednou, a to v prvním zdaňovacím období, ve kterém podnikatel poprvé zaeviduje tržbu, kterou má povinnost evidovat.

Dopady zákona č. 180/2026 Sb. do zákona o daních z příjmů

V přímé souvislosti s evidencí tržeb je nová daňová sleva v prvním roce evidence. Její základní výše pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti, kterých se evidence týká, je 5000 korun. Sleva je ovšem limitována výší kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka. Pokud tedy částka 15 % z dílčího základu daně ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů po snížení o základní slevu na poplatníka nedosáhne celých 5000 korun, bude výše slevy na evidenci tržeb nižší.

Pokud tato částka naopak převýší 5000 korun, lze uplatnit slevu na evidenci tržeb v plné výši. Pokud by částka 15 % z dílčího základu daně ze samostatné činnosti byla nižší než výše základní slevy na poplatníka (popř. ve stejné výši), a tedy by rozdíl mezi těmito částkami byl záporný (popř. roven nule), výše slevy na evidenci tržeb bude nulová.

Slevu na evidenci tržeb bude možné uplatnit pouze jednou, a to v prvním zdaňovacím období, ve kterém poplatník podle nového zákona o evidenci tržeb poprvé zaevidoval tržbu, kterou má povinnost evidovat. Tímto prvním zdaňovacím obdobím přitom může být s ohledem na účinnost nového zákona o evidenci tržeb nejdříve zdaňovací období započaté 1. ledna 2027.

Druhá úprava související se zavedením evidence tržeb se týká osob samostatně výdělečně činných v prvním pásmu paušálního režimu. Budou-li mít tyto osoby roční příjmy do 1 000 000 korun, mohou se vyhnout evidenci tržeb za předpokladu, že budou platit měsíční paušální daň 1500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Režim bude během zdaňovacího období neměnný. Pokud podnikatel překročí limit příjmů, doplatí rozdíl do konce zdaňovacího období a povinnost evidovat tržby mu vznikne až od následujícího roku. Dosud činila měsíční paušální daň (vedle povinných odvodů) pouhých sto korun, při nízkých příjmech nejmenším podnikatelům tento režim nevyplatí.

Dalšími novinkami v zákoně o daních z příjmů je osvobození spropitného v restauracích, znovuzavedení slevy na studenta a školkovného, zvýšení limitu pro podání přiznáni na 100 000 korun, zrušení zastropování u volnočasových benefitů a osvobození od daně některých zdravotních benefitů. Tiché víno opět bude daňově uznatelné jako dar.

Novela osvobozuje od daně z příjmů a pojistného spropitné v restauracích až do výše 7 % z měsíčních tržeb restaurace. Změna se bude vztahovat pouze na zaměstnance restaurací, kaváren a hospod jako jsou číšníci, servírky, barmani či kuchaři. Osvobození se bude týkat jen zaměstnanců a nikoli podnikatelů. Pokud spropitné obdrží poplatník při výkonu činnosti, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních příjmů, nebude od daně a pojistného osvobozeno.

Další podmínkou, aby bylo možné spropitné osvobodit od daní, bude, aby služba byla poskytnuta v provozovně stravovacích služeb, která je definována jako provozovna podle živnostenského zákona, v níž je provozována stravovací služba spočívající v přípravě a prodeji pokrmů k přímé spotřebě v této provozovně.

Spropitné nebude podléhat ani evidenci tržeb, podnikatel však bude muset spropitné od tržby odlišovat ve své vlastní evidenci pro účely mzdové agendy. Jak mu ukládá současná legislativa, musí osvobozené příjmy uvádět na mzdových listech zaměstnanců, a právě tato interní evidence mu zároveň umožní prokázat, že v měsíčním součtu nebyla překročena zákonná hranice 7 % tržeb. Pokud se podnikatel rozhodne evidovat spropitné dobrovolně i v rámci pokladního systému, je to na jeho volbě a technických možnostech. Z hlediska povinnosti sledovat tento limit a následně jej vykázat na mzdových listech přitom není žádný rozdíl v tom, zda platba proběhne kartou, nebo v hotovosti.

Součástí zákona je také opětovné zavedení školkovného a sleva na studenta. Zatímco sleva na studenta bude obnovena v původním výši 4020 korun ročně, u školkovného dojde k některým změnám. Základ školkovného zůstane stejný a poplatník bude moci opět uplatnit slevu za umístění dítěte ve výši rovnající se částce, kterou prokazatelně uhradil předškolnímu zařízení za umístění dítěte v něm v daném zdaňovacím období. Maximální výše slevy bude znovu omezena minimální mzdou pro dané zdaňovací období za každé dítě.

Maximální výše slevy je tedy nově vázána na vyživované dítě, nikoli na poplatníka, a pokud tedy slevu za umístění jednoho vyživovaného dítěte uplatní více poplatníků, aplikuje se maximální výše slevy na úhrn jimi uplatněných slev. Zákon jim umožní rodičům, aby se písemně dohodli na jiném způsobu určení maximální výše slevy pro každého z nich. Například, že první z rodičů je oprávněn uplatnit slevu až do výše 70 % minimální mzdy a druhý z rodičů až do výše 30 % minimální mzdy.

Nové povinnosti jsou v této souvislosti stanoveny předškolním zařízením. Ta budou muset podávat správci daně za každý kalendářní rok oznámení, ve kterém uvedou individualizované údaje o dětech umístěných v tomto předškolním zařízení, individualizované údaje o poplatnících, kteří vynaložili výdaje za umístění dětí v tomto předškolním zařízení, a celkovou částku, kterou každý poplatník vynaložil. Toto oznámení bude nutné podat elektronicky do 31. ledna po skončení kalendářního roku, ke kterému se uvedené údaje vztahují.

Limit pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se novelou zvyšuje na 100 000 korun.

Daňové přiznání k dani z příjmů podává dle § 38g zákona o daních z příjmů každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly určitou hranici, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Aktuálně činí tato hranice 50 000 korun, od roku 2027 bude limit dvojnásobný.

Od roku 2027 vzroste i limit, do kterého nemusí podávat přiznání zaměstnanec, který má kromě příjmů ze zaměstnání (a příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou) i příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů. Aktuálně činí limit pro příjmy podle § 7 až 10 20 000 korun, nově půjde o 40 000 korun.

V zákoně o daních z příjmů bylo zrušeno zastropování osvobození volnočasových zaměstnaneckých benefitů. Aktuálně platí, že zaměstnanecké benefity ve formě nepeněžních plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů daňově osvobozeny do určité výše.

Zákon tyto benefity rozděluje do dvou skupin. První se týká benefitů poskytnutých na zdraví zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně až do výše průměrné mzdy vyhlášené pro daný rok. Pro rok 2026 jde o 48 967 korun. Druhý zahrnuje všechny ostatní benefity (tzv. volnočasové), které jsou osvobozeny do limitu poloviny průměrné mzdy (pro rok 2026 jde o částku 24 483,50 korun, respektive 24 484 korun). Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké benefity v plném rozsahu, jde u jednoho zaměstnance od daně osvobozený nepeněžní příjem v částce 48 967 korun na zdraví a 24 484 korun na ostatní benefity. Celkově tedy 73 451 korun.

Nově zůstane u volnočasových benefitů jen limit pro poskytnutí rekreace a zájezdu, a to na úrovni 20 000 korun, přičemž zbylé volnočasové benefity, příspěvek na knihy a nově také poskytnutí příspěvku na osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči a odlehčovací službu budou bez limitu.

U zdravotních benefitů sice limit zůstává, ale vybraná plnění zaměstnavatele v rámci péče o zdraví zaměstnanců (např. nadstandardní preventivní prohlídky, screening diabetu, kardiovaskulárních onemocnění či onkologické prevence nebo očkování) budou osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů a nového písmena f).

Nepůjde tak o standardní osvobození zaměstnaneckých benefitů podle § 6 odst. 7 písm. d) zákona o daních z příjmů, podle kterého jsou od daně nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Standardně se totiž benefity vyplácejí se ze zdaněných peněz, jejich skladba je obvykle součástí kolektivního vyjednávání a bývá na volbě každého zaměstnance, co z nabídky firmy si vybere do limitu, který má k dispozici v rámci tzv. kafeterie benefitů.

Další změnou v zákoně o daních z příjmů je možnost znovu daňově uznat dar v podobě tichého vína. V současnosti se daňová výjimka pro dary neuplatní na předměty spotřební daně, tedy mimo jiné i na tiché víno, lihoviny a pivo. Tiché víno sice patří mezi komodity podléhající spotřební dani, platí pro něj však nulová sazba daně. Do konce roku 2023 platila pro tichá vína výjimka a do hodnoty 500 korun bez daně z přidané hodnoty bylo jako dar daňově uznatelné. Od roku 2024 byla tato výjimka zrušena. Od roku 2027 bude opět možné uplatnit reklamní a propagační dary v podobě tichého vína do hodnoty 500 korun bez daně z přidané hodnoty jako daňově uznatelné náklady.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty

Dvě významné změny byly zákonem č. 180/2026 Sb. o evidenci tržeb provedeny v zákoně o dani z přidané hodnoty. Snižuje se sazba daně na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na 12 %. Snížená sazba se netýká nealkoholických nápojů, které si zákazník vezme s sebou mimo provozovnu. Stejně tak se netýká stánkového prodeje.

Podle novely se zkracuje lhůta pro vrácení daně z přidané hodnoty z nezaplacených faktur ze současných šesti na tři měsíce. Toto opatření by mělo pomoci plátcům získat od státu dříve zpět přiznanou a odvedenou daň z plnění, za které nedostali zaplaceno. Obvykle se jedná o pohledávky, u kterých z důvodu hospodárnosti (například pokud jsou náklady na vymáhání vyšší než jednotlivě vymožená pohledávka) věřitel nepřikročí k jejich aktivnímu vymáhání skrze instituty insolvenčního zákona, exekučního řízení apod. (toto aktivní vymáhání upravuje § 46 zákona o dani z přidané hodnoty). Konkrétně se tedy jedná o pohledávky, u nichž postačí dvakrát písemně vyzvat dlužníka ke splnění povinnosti uhradit pohledávku ze zdanitelného plnění. Množina pro možnost opravy základu daně se u těchto pohledávek rozšiřuje o výši neuhrazené pohledávky (z 10 000 korun na 20 000 korun), zkrácení požadované doby jejího neuhrazení (z šesti měsíců na tři měsíce) a navýšení celkového limitu, který je možné uplatnit v rámci kalendářního roku (100 000 korun namísto 20 000 korun).

Změna místní příslušnosti správce daně od roku 2027

Finanční úřady získají podle zákona č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů od roku 2027 možnost změnit místně příslušný finanční úřad podnikatele nebo jiného registrovaného subjektu, pokud to bude potřebné v zájmu rovnoměrného rozložení výkonu působnosti mezi jednotlivými finančními úřady. V současnosti zatím neplatí místní příslušnost jen při realizaci daňových kontrol a vymáhání daní, kdy z hlediska daňového subjektu může tyto agendy vůči němu vykonávat kterýkoli z finančních úřadů.

Zákon o evidenci tržeb, který bude po vrácení ze Senátu znovu projednávat Poslanecká sněmovna (a bude zcela jistě schválen), bude obsahovat také novelu zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. Nový § 12b nazvaný Zvláštní ustanovení o změně místní příslušnosti upravuje od 1. ledna 2027 možnost dosud místně příslušného finančního úřadu změnit tuto místní příslušnost vlastním rozhodnutím na jiný finanční úřad. Důvodem bude zájem rovnoměrného rozložení výkonu působnosti mezi jednotlivými finančními úřady.

Změnu určení místní příslušnosti bude možné použít také při změně určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu nebo pro jiné oblasti působnosti finančního úřadu. Dojde-li ke změně určení místní příslušnosti v případě daňového subjektu, u něhož došlo k delegaci místní příslušnosti správce daně, zaniká v odpovídajícím rozsahu tato delegace ke dni přechodu místní příslušnosti správce daně.

Navržený § 12b bude speciální normou vůči jiným předpisům upravujícím vymezení místní příslušnosti ve věcech správy daní a dalších agend spadajících do působnosti finančních úřadů. Standardně určená místní příslušnost podle daňového řádu, správního řádu, zákona č. 250/2016 Sb., popř. jiných daňových nebo dalších zákonů tak bude pro potřeby jednoho konkrétního orgánu – finančního úřadu – potenciálně modifikována speciálním nástrojem.

Hlavní důvod novely

Soustava Finanční správy ČR se podle důvodové zprávy k návrhu dlouhodobě potýká s nerovnoměrným zatížením z hlediska územní koncentrace počtu daňových subjektů a vedených řízení při správě daní, popřípadě při výkonu dalších navazujících působností, což by se do budoucna negativně odrazilo i na poli zaváděné evidence tržeb. Čelí přitom problému nerovnoměrného využívání personálních kapacit, zejména při srovnání regionu hlavního města a ostatních lokalit, způsobeného odlišným vývojem počtu daňových subjektů v těchto oblastech. Intenzita této disproporce může na jedné straně způsobovat nerovný přístup k daňovým subjektům a k plnění daňových povinností, na straně druhé snižovat efektivitu správy daní v přetížených regionech.

Tyto trendy jsou způsobeny více faktory. Jedná se typicky o zájem daňových subjektů etablovat sídlo v hlavním městě z prestižních nebo účelových důvodů. Současně nelze reálně budovat adekvátní personální kapacity v exponovaných lokalitách, kde je mimo jiné zpravidla nižší poptávka po pracovních místech ve Finanční správě ČR a současně vyšší míra fluktuace. Problém proto v principu nelze řešit prostým navýšením počtu systemizovaných míst v exponovaných lokalitách, anebo jejich převodem z lokalit méně exponovaných, neboť zejména v hlavním městě je reálná obsaditelnost míst značně problematická. Uvedené faktory pak negativně doplňuje legislativní úprava, která fakticky umožňuje daňovým subjektům volně volit svého správce daně tím, kde si zvolí své sídlo, respektive místo pobytu.

Předmět speciální úpravy

Předmětem navrhované speciální úpravy změny místní příslušnosti ve finančních úřadech je de facto umožnění toho, aby správa daní a dalších navazujících agend ve vztahu ke konkrétnímu adresátu mohla být relativně jednoduchým procesním postupem přenášena mezi jednotlivými finančními úřady a jejich pracovišti tak, aby byla zajištěna rovnoměrná vytíženost těchto základních prvoinstančních článků soustavy orgánů Finanční správy.

Přesun místní příslušnosti správce daně ve vztahu ke konkrétnímu daňovému subjektu by neměla přinést vůči tomuto subjektu sama o sobě negativní dopad. Ten by mohl nastat toliko v případě, že by uvedeným přesunem došlo v případě daňového subjektu k vyloučení nebo významnějšímu omezení jeho procesních práv. Samotný akt změny místní příslušnosti proto nemusí mít sám o sobě nutně podobu rozhodovací činnosti založené na individualizované správní úvaze ohledně okolností konkrétního případu, ale postačí pouhé formální deklarování změny, její ukotvení v čase a řádné informování daňového subjektu, jehož se týká. To vše v reakci na potřebu redistribuce nápadu agendy mezi jednotlivými finančními úřady a jejich pracovišti, která bude rozhodnutím manažerským a primárně se nebude odvozovat od individuality dotčených případů, ale výhradně od jejich kvantity a rozsahu.

Okruh dotčených osob

Změna určení místní příslušnosti se bude týkat pouze (i) registrovaných daňových subjektů a (ii) daňových subjektů, které jsou podnikateli zapsanými do zákonem stanovené evidence (přičemž obě tyto kategorie se ve své valné většině překrývají, byť tomu tak není zcela bezvýjimečně). S ohledem na současný okruh daní spravovaných finančními úřady, u nichž je zákonem stanovena povinnost registrace, bude navrhované opatření cílit na právnické osoby (ať již mají nebo nemají status podnikatelů) a fyzické osoby podnikající.

V případě fyzických osob podnikajících, které nepodléhají povinnosti registrace, pak bude navržené opatření možné použít pouze v případě těch z nich, které se zapisují do zákonem stanovené evidence. Typicky půjde o registr osob, živnostenský rejstřík, komorové registry, evidence zemědělských podnikatelů atd. Příkladem podnikatelů, kteří nejsou registrovanými daňovými subjekty, ani se uvedeným způsobem neevidují, mohou být autoři, tvůrci či jiní umělci publikující nebo vystupující na základě autorské smlouvy v režimu autorského zákona. V jejich případě použití navržené změny určení místní příslušnosti možné nebude (pokud neprovozují současně ještě jiný typ podnikání, v jehož důsledku již evidováni jsou). Klíčové pak je, že opatření v podobě změny určení místní příslušnosti zejména nebude možné uplatnit v případě nepodnikajících fyzických osob.

Elektronizace správy daní

V případě právnických osob a fyzických osob podnikajících se bude jednat o subjekty, které obecně jsou povinně vybaveny datovou schránkou (popřípadě mají možnost jejího zřízení na žádost v případě zahraničních subjektů) a disponují plnohodnotnou možností se správcem daně oběma směry komunikovat výlučně elektronicky, resp. z velké části mají dnes i takovou povinnost. Určitou výjimku tvoří výše uvedené podnikající fyzické osoby, které nejsou zapsány do zákonem stanovené evidence (tito podnikatelé v souladu s § 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, nedisponují datovou schránkou zřízenou ze zákona). Vymezení okruhu daňových subjektů, kterých se může navrhovaná změna určení místní příslušnosti týkat, bere uvedenou míru elektronizace v potaz, a záměrně proto vedle skupiny registrovaných daňových subjektů pracuje právě s okruhem podnikatelů, v jejichž případě je schopnost a možnost komunikace pomocí ex lege zřízené datové schránky nepochybná.

Kontakt daňového subjektu se správcem daně

Základní kroky v rámci kontaktu mezi daňovým subjektem a správcem daně může daňový subjekt realizovat na kterémkoliv finančním úřadě (učinění podání, provedení platby daně, získání obecných informací atd.). Každý daňový subjekt má v rámci Finanční správy České republiky rovněž možnost využívat nástroj v podobě daňové informační schránky (portál MOJE daně).

Daňovému subjektu bude garantováno obdobné právo, jaké již dnes zákon předpokládá při výkonu tzv. vybrané působnosti finančního úřadu, tj. právo seznámit se s obsahem klíčových písemností vedených v příslušném spise v sídle finančního úřadu, který je daňovému subjektu dostupný podle místa jeho pobytu, resp. sídla. V praxi je ze strany orgánů Finanční správy České republiky aplikován rovněž institut tzv. korespondenčního nahlížení do spisu při správě daní.

Pro případ potřeby osobního jednání mezi daňovým subjektem či jeho zástupcem a úředními osobami správce daně, které se správě daní daného subjektu bezprostředně věnují, Finanční správa ČR již v současnosti připravuje, resp. zkušebně využívá možnost ústního jednání na dálku prostřednictvím videokonferenčního zařízení, a to v případě osobní návštěvy daňového subjektu na finančním úřadě v místě jeho pobytu nebo sídla, kde dojde ke ztotožnění dané osoby a zprostředkování spojení s úředními osobami na jiném úřadě. Ačkoliv současný text daňového řádu tuto možnost výslovně neupravuje, není její využití se zákonem v kolizi a v návaznosti na navržený koncept změny určení místní příslušnosti se předpokládá postupné využívání, resp. další rozšiřování tohoto komunikačního nástroje.

Soulad novely s judikaturou

Vzhledem k tomu, že koncept změny určení místní příslušnosti je myšlenkovým rozvinutím již řadu let fungující celostátní vybrané působnosti finančních úřadů, je třeba poukázat i na relevantní judikaturu správních soudů (např. Nejvyššího správního soudu č. j. 10 Afs 26/2017 nebo 1 Afs 393/2017 či Městského soudu v Praze č. j. 3 Af 2/2024), resp. usnesení Ústavního soudu II. ÚS 928/18, která se v minulosti právě aplikací vybrané působnosti finančního úřadu zabývala a v jejím základním principu neshledala riziko z pohledu ústavněprávní konformity.

Aktualizační servis k daňové legislativě získáte ZDARMA vyplněním formuláře níže.

Odběr servisu není spojen s nákupem žádných produktů nebo služeb a může být kdykoliv zrušen.

Daňový informační servis poskytujeme již 32 let.

První Daňové zákony pro ČR vyšly v zimě roku 1994. Nabídku jsme o několik let později rozšířili o stejnou příručku pro SR, o paralelní znění pro náročné uživatele, o specializovanou verzi pro Finanční správu, o verzi EXPERT s kompletními komentáři pro daňové profesionály a o další odborná daňová a účetní témata. Tištěné publikace jsme doplnili o bezplatné e-booky ve formátech pdf a ePub, servisní webové stránky a pravidelný aktualizační servis zasílaný e-mailem a vybavili je pokročilými funkcemi propojujícími příručky, e-booky a servisní weby. 

Vyzkoušejte i vy výhody bezplatného kompletního celoročního servisu!

Ke stažení zdarma a nezávazně Daňové zákony

Nezávazně, bez registrace!

V e-shopu na adrese www.Danove-Zakony.cz si můžete objednat také tištěnou verzi pro rok 2026 v kompletu s aktualizačním servisem a dalšími bonusy.