Zvláštní režim evidence

Kdo může požádat o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu a za jakých podmínek
Evidovat tržby ve zvláštním režimu mohou:
- poplatníci daně z příjmů fyzických osob,
- poplatníci daně z příjmů právnických osob, které jsou poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a přijímají za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny (poskytovatel zdravotních služeb musí být držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
Podmínky, které musí být u výše uvedených poplatníků žádajících o evidování tržeb ve zvláštním režimu splněny:
- poplatník není plátcem daně z přidané hodnoty v České republice,
- poplatník nemá více než dva zaměstnance,
- výše příjmů z evidovaných tržeb nepřesahuje za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve dvanácti bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 600 000 Kč.
Zvláštní režim není možné povolit:
- poplatníkovi, který nesplňuje výše uvedené podmínky - např. poplatník, který poskytuje zdravotní služby nehrazené ze zdravotního pojištění (jedná se třeba o estetické kliniky),
- poplatníkovi, který přijímá tržby na základě nepřímého zastoupení (tržbu přijímá svým jménem na účet jiného poplatníka),
- pověřenému poplatníkovi, tj. poplatníkovi, kterého k evidování tržeb pověřil jiný poplatník,
- poplatníkovi, který eviduje (bude evidovat tržby) v některé ze svých provozoven online (běžný resp. zjednodušený režim a zvláštní režim nelze vzájemně kombinovat - tyto režimy nemohou u jednoho poplatníka probíhat souběžně).

Zvláštní režim lze povolit pouze na základě žádosti. Zvláštní režim evidence tržeb mohou využít poplatníci, kteří disponují povolením správce daně pro evidování tržeb v tomto režimu. Toto povolení poplatník získá na základě žádosti, která se podává věcně a místně příslušnému finančnímu úřadu. Žádosti o povolení evidovat ve zvláštním režimu je možné podávat od 1. února 2020. Žádost o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu musí obsahovat skutečnosti prokazující splnění podmínek pro povolení zvláštního režimu. Příslušné podklady prokazující splnění podmínek pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu poplatník připojí k žádosti o povolení evidovat ve zvláštním režimu a žádost podá u věcně a místně příslušného správce daně. Splnění podmínky, že poplatník není plátcem daně z přidané hodnoty, není nutné prokazovat. Správce daně si danou skutečnost ověří sám z vlastní evidence.

Splnění podmínky počtu zaměstnanců
Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec podle zákona č. 262/2006Sb., zákoník práce, tedy fyzická osoba, která vykonává práci v pracovním poměru (na základě pracovní smlouvy) nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
Více zaměstnanců je připuštěno pouze v případě, že některý zaměstnanec čerpá dovolenou či mu ve výkonu práce brání překážky v práci na jeho straně (pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená apod.). Poplatník by měl v žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu uvést aktuální počet zaměstnanců a pravdivost uvedených údajů doložit (prostřednictvím podkladů ze mzdové agendy vedené poplatníkem či podkladů osvědčujících počet zaměstnanců pro účely veřejného pojištění). Nemá-li poplatník žádného zaměstnance, tuto skutečnost nijak nedokládá.

Splnění podmínky výše příjmů
Aby poplatník mohl využít zvláštní režim, nesmí výše příjmů z evidovaných tržeb přesahovat za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve dvanácti bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč. Nutno zdůraznit, že limit se vztahuje k evidovaným tržbám, tedy takovým tržbám, které podléhají evidenční povinnosti. Do limitu se tedy nezapočítávají bezhotovostní platby (např. platby z účtu na účet, platby kartou), ale např. také příjmy, které nemají původ v podnikání (např. příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů).
Co se týče prokázání splnění výše uvedeného limitu, pro předchozí období lze využít jakékoli průkazné záznamy o příjmech poplatníka. Může se jednat např. o evidenci hotovostních příjmů dle § 97 daňového řádu. Pokud poplatník zaznamenává tyto údaje v jiné evidenci stanovené zákonem, využije právě tuto evidenci (typicky lze využít výpisy či sestavy z daňové evidence nebo účetnictví obsahující přehled hotovostních příjmů) nebo další dokumenty, při jejichž zpracování bylo z těchto údajů čerpáno a jsou způsobilé podat správci daně věrný obraz o výši příjmů poplatníka, na základě kterého je možné učinit závěr o splnění limitu výše evidovaných tržeb pro dané období. K prokázání výše předpokládaných budoucích příjmů postačí kvalifikovaný odhad poplatníka (stejně bude postupovat též poplatník, který s podnikáním začíná, u nějž je splnění limitu za předcházející období z povahy věci splněno). Poplatník vychází zejména ze svého podnikatelského záměru, předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám ve způsobu podnikání, které by mohly mít výraznější dopad na výši příjmů poplatníka.

Údaje o provozovnách
V žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu poplatník správci daně sdělí informaci, ve které provozovně bude evidovat tržby ve zvláštním režimu. Co se týče údajů o provozovně, je nutno sdělit správci daně obdobné informace jako v případě údajů o provozovnách, které se oznamují prostřednictvím webové aplikace Elektronická evidence tržeb v případě evidence tržeb v běžném či zjednodušeném režimu, zejména typ provozovny (stálá, mobilní, virtuální) a lokalizační údaj podle typu provozovny:
- stálá - bude uvedena adresa (ulice, č.p./č.o., obec, PSČ),
- mobilní registrační značka nebo jiná textová jednoznačná identifikace,
- virtuální: URL adresa nebo jiný odkaz, který ji jednoznačně určí (např. e-mail, telefon).
V žádosti lze uvést dále název provozovny, případně její stav (např. od kdy bude provozovna aktivní) a informaci o převažující činnosti, která je v dané provozovně vykonávána (uvedením příslušného kódu NACE). V případě, že poplatník v minulosti údaje o této provozovně správci daně již oznámil prostřednictvím webové aplikace Elektronická evidence tržeb (evidoval již v této provozovně online), nemusí v žádosti údaje o provozovně duplicitně uvádět. Na základě oznámení údajů o provozovnách bude každé provozovně správcem daně přiděleno číslo provozovny.

Rozhodnutí o žádosti a předání bloku účtenek
Finanční úřad rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne jejího podání. Rozhodnutí se stává účinným dnem následujícím po dni, kdy si poplatník převzal blok účtenek od finančního úřadu, nejpozději však 15. dnem ode dne oznámení rozhodnutí o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu. Rozhodnutí může být poplatníkovi oznámeno všemi způsoby dle § 39 daňového řádu, tedy datovou schránkou, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nejčastěji však bude v praxi využíván postup, kdy k oznámení rozhodnutí dojde v rámci jednání přímo na finančním úřadě. Správce daně při tomto jednání poplatníkovi spolu s rozhodnutím předá také potřebný počet bloků účtenek (poplatník by měl ke správci daně jít s již jasnou představou o počtu bloků, který reálně odpovídá počtu jeho hotovostních tržeb za čtyři kalendářní čtvrtletí; kvalifikovaný odhad počtu bloků musí být racionálně podložen a být v souladu s podnikatelským záměrem).
V případech, kdy bude rozhodnutí oznamováno jinak než prostřednictvím protokolovaného jednání, může poplatník blok účtenek vyzvednout na úřadě ihned poté, co rozhodnutí obdrží, případně může k tomuto úkonu přistoupit až bezprostředně před tím, než začne přijímat evidované tržby. Pokud by poplatník přijal evidovanou tržbu, přestože ještě nemá přiděleny bloky účtenek, vystavuje se riziku sankce.
Poplatník, jemuž bylo povoleno evidovat tržby ve zvláštním režimu, nemusí žádat o autentizační údaje a generovat si certifikát pro evidenci tržeb. Po převzetí bloků účtenek již nic nebrání tomu, aby začal ve zvláštním režimu evidovat. Povolení se vydává bez časového omezení a zaniká buď zrušením povolení finančním úřadem na žádost poplatníka nebo z moci úřední, nebo okamžikem zaslání údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou (online).

Jednotlivé složky evidenční povinnosti ve zvláštním režimu
Evidence tržeb ve zvláštním režimu spočívá v plnění těchto povinností:
- nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit zákazníkovi účtenku z bloku účtenek, a to s nejnižším pořadovým číslem z bloku účtenek,
- uchovat stejnopis vystavené účtenky, a to až do uplynutí lhůty pro stanovení daně z příjmů, ke které se vztahuje (úprava lhůty pro stanovení daně je obsažena v § 148 daňového řádu),
- podat správci daně za každé kalendářní čtvrtletí, ve kterém se uskutečnila evidovaná tržba, došlo k jejímu vrácení či opravě, oznámení o tržbách, a to do 20 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí.

Postup evidování tržeb ve zvláštním režimu
Poplatník přijme tržbu od zákazníka a dle pokynů v bloku účtenek vyplní účtenku s nejnižším pořadovým číslem. Vyplněnou účtenku předá zákazníkovi nejpozději při uskutečnění evidované tržby a archivuje si stejnopis účtenky. Za každé kalendářní čtvrtletí pak poplatník odevzdá na finančním úřadě oznámení o přijatých tržbách. Účtenku vydanou ve zvláštním režimu není možné ověřit prostřednictvím aplikace Ověření účtenky na Daňovém portálu Finanční správy ani ji nelze přihlásit do účtenkové loterie.

Účtenka ve zvláštním režimu
Poplatník evidující tržby ve zvláštním režimu používá účtenky z bloku účtenek. Jedná se o zvláštní tiskopis, který vydává Ministerstvo financí ČR. Účtenka vystavená ve zvláštním režimu musí obsahovat povinné údaje, jejichž výčet je uveden v § 23b zákona o evidenci tržeb. Vedle položek představujících povinné údaje obsahuje účtenka také nepovinné položky. Tyto položky může poplatník vyplnit na základě vlastního uvážení zejména tehdy, je-li jeho záměrem splnit vystavením účtenky z bloku účtenek také povinnosti plynoucí ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Blok účtenek obsahuje sto dvoulistů, z nichž dané dvoulisty představují vždy originál a stejnopis účtenky. Díky možnosti průpisu se údaje zapsané poplatníkem na originál přenáší a vytváří se tak stejnopis. Pro účely rozlišení originálu a stejnopisu je při pravém okraji účtenky předtištěný název části účtenky. Část A označuje originál účtenky, který je vystavován tomu, od koho plyne evidovaná tržba, a část B označuje její stejnopis, který je poplatník povinen dle § 23a odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb archivovat.
V bloku účtenek jsou účtenky řazeny tak, že pořadová čísla těchto účtenek tvoří souvislou (nepřetržitou) vzestupnou řadu. Pořadové číslo účtenky sestává ze šestimístného čísla a je předtištěným údajem na účtence. Zákon o evidenci tržeb stanoví, že účtenky mají být vystavovány z bloku postupně, tj. vždy má být vystavena účtenka s nejnižším pořadovým číslem, které se v daném bloku aktuálně nachází. Pořadové číslo účtenky ve spojení se sériovým označením bloku je jednoznačným identifikátorem dané konkrétní tržby a poplatníka, který účtenku s údaji vztahujícími se k této tržbě vystavil.
Dle zákona o evidenci tržeb musí být na účtence vyplněny tyto položky:
- celková částka tržby v české měně. Celkovou částkou tržby se vždy rozumí částka skutečně přijatá poplatníkem, u hotovostních plateb se jedná o částku zaokrouhlenou na celé koruny. Do celkové částky tržby se uvádějí všechny částky, které je poplatník povinen evidovat. To znamená i částky, které jsou určeny k následnému čerpání nebo zúčtování, i částky, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním.
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve. Datum obsahuje den, měsíc a rok uskutečnění tržby. Časový okamžik je určen hodinou a minutou, ve které byla tržba uskutečněna. Čas musí být vyplňován ve 24hodinovém formátu, tedy na pozici hodiny pomocí číslic 1 - 24 (jedna hodina ranní bude 1:00, jedna hodina odpolední 13:00).
- daňové identifikační číslo poplatníka, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo. Daňové identifikační číslo (DIČ) je identifikátor přidělovaný správcem daně. V případě zvláštního režimu se vždy jedná o DIČ poplatníka, kterému evidovaná tržba plyne. Vyplnění této položky je povinné pouze v případě, že kmenová část daňového identifikačního čísla není tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo.
- označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, pokud má poplatník více než jednu provozovnu. Příslušná číselná identifikace provozovny je přidělena poplatníkovi správcem daně v rámci procesu oznámení údajů o provozovnách. Jedná se o zpravidla dvoumístný numerický znak. Označení je unikátní pouze v rámci poplatníka. Vyplnění této položky je povinné pouze v případě, že poplatník má více než jednu provozovnu (viz § 23b písm. b) zákona o evidenci tržeb). V případě, že poplatník eviduje ve zvláštním režimu ve více provozovnách, měl by v dané konkrétní provozovně používat vždy ten blok účtenek, který byl pro účely evidence tržeb v této provozovně správcem daně přidělen.

Oprava údajů na účtence / Storno
Poplatníkovi, který uvedl na účtence chybný údaj, může provést jeho opravu, a to přímo na účtence, která tento chybný údaj obsahuje. Způsob provedení opravy vychází z obecných účetních principů. Z nich vyplývá požadavek na uvedení osoby, která opravu učinila, a data, kdy k opravě chybného údaje došlo. V případě, kdy je opravován údaj, který je poplatník povinen dle zákona o evidenci tržeb na účtence uvádět, musí být vyplněna i příslušná položka určená pro záznam o datu provedení opravy a to ve formátu den, měsíc a rok, a o osobě provádějící opravu, a to uvedením vlastnoručního podpisu. Vyplnění této položky lze doporučit i v případě, že je opravována položka, která obsahuje nepovinné údaje. V případě provedení storna účtenky bude při vyplňování této položky postupováno obdobně, tedy poplatník stvrdí provedení storna vlastnoručním podpisem a uvede datum, kdy k provedení storna došlo. V případě storna účtenky a vystavení nové účtenky je poplatník povinen evidovat stejnopis stornované i nově vystavené účtenky.

Oznamovací povinnost
Oznamovací povinnost ve zvláštním režimu se týká:
- měny podmínek pro zvláštní režim - přestanou-li být splňovány podmínky, pro které byl zvláštní režim správcem daně povolen, je poplatník povinen tuto skutečnost oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Může jít zejména o situaci, kdy poplatník ke dvěma stávajícím zaměstnancům (což je maximální možný počet) přibírá dalšího zaměstnance (netýká se situace, kdy je další zaměstnanec přibírán z důvodu dovolené či překážek v práci na straně původního zaměstnance) nebo evidované tržby poplatníka přesáhly za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí limit 600 000 Kč,
- oznámení změn u provozovny - dojde-li ke změně údajů o provozovnách, je poplatník povinen tuto změnu oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastala, nejpozději však před uskutečněním první evidované tržby v provozovně, které se změna týká. Oznámení změn v údajích o provozovně lze učinit některým ze způsobů, kterým je možné vůči správci daně učinit podání podle daňového řádu, tj. písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou s příslušnými náležitostmi. Jedná-li se o poplatníka, který v minulosti vykonával evidenční povinnost v běžném či zjednodušeném režimu a má přístup do aplikace Elektronická evidence tržeb, lze oznamovací povinnost ve vazbě na změnu údajů o provozovně splnit i prostřednictvím této aplikace.
- oznámení o tržbách - oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu se podává za každé kalendářní čtvrtletí, ve kterém poplatník uskutečnil nebo vrátil evidovanou tržbu nebo provedl její opravu, a to do dvaceti dnů od uplynutí tohoto kalendářního čtvrtletí.
Oznámení se podává na formuláři s předepsanou strukturou. Lze tak učinit třemi možnými způsoby:
- na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
- na tiskovém výstupu, který má shodné údaje a uspořádání s tiskopisem Ministerstva financí,
- datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, podepsanou zaručeným elektronickým podpisem nebo odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo datovou zprávou prostřednictvím aplikace EPO, je-li takové podání opatřeno ověřenou identitou podatele přihlášením do jeho datové schránky.
Formulářová podání jsou opatřena podrobnými pokyny k jeho vyplnění. Oznámení o tržbách poplatník nepodává v případě, že v daném konkrétním čtvrtletí nepřijal žádnou evidovanou tržbu a neprovedl žádnou opravu či storno.

Informační povinnost
Obdobně jako poplatníci evidující v běžném nebo zjednodušeném režimu, mají i poplatníci evidující tržby ve zvláštním režimu povinnost mít na místě, kde se uskutečňují evidované tržby, umístěno informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné, pokud to nevylučuje povaha věci. Obsahem informačního oznámení je text ve znění: "Podle zákona o evidenci tržeb prodávající eviduje tržby ve zvláštním režimu a je povinen vystavit kupujícímu účtenku z bloku účtenek." Zákon přímo neupravuje formu informačního oznámení (např. podklad, velikost nebo barvu písma). Není podstatné, zda se bude jednat o tištěný nebo elektronický text. Nezbytné je, aby z pozice zákazníka bylo toto informační oznámení dostatečně viditelné a čitelné. Informační povinnost dopadá také na poplatníky, kteří nabízí zboží nebo služby na internetových stránkách a prostřednictvím těchto stránek umožňují provést zákazníkovi úhradu formou, která podléhá evidenční povinnosti. V tomto případě poplatník splní uvedenou povinnost umístěním textu na místě dostatečně viditelném pro každého návštěvníka webových stránek (např. na stránce, kde zákazník volí způsob provedení úhrady za zboží či služby). Umístění informačního oznámení není povinné v případech, kdy to z povahy věci resp. s ohledem na charakter podnikatelské činnosti není možné, např. v některých případech prodeje či poskytování služeb v terénu nebo u zákazníka.